40 hodin na úřadech, desítky stran dokumentů, a nakonec měsíce čekání na zkoušku. Vyzkoušeli jsme proces licencování řidičů taxi v Praze na vlastní kůži.
Problém s regulací v oblasti poskytování přepravních služeb je velice intenzivně diskutovaným tématem, obzvláště konflikt mezi tradiční taxislužbou a moderními platformami, který se ve značné míře odehrává především v Praze. To reflektují jednání na úrovni vlády, ministerstev nebo magistrátů o podobě regulace. Ta současná je nevyhovující, především kvůli nadbytečné byrokracii. O tom se přesvědčil figurant Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), který procesem získání všech nutných povolení pro výkon taxislužby osobně prošel.
„Regulatorní prostředí v poskytování přepravních služeb, o kterém se vedou vášnivé debaty, je velice nepřehledné. To tvrdíme dlouhodobě. Proto jsme se v rámci analýzy dané problematiky rozhodli otestovat, jak proces licencování řidičů taxi probíhá v praxi. A náš figurant se jej přímo zúčastnil. Jednoduše řečeno: Měříme úkonovou, časovou a finanční náročnost procesu, v němž se z úplného laika stane taxikář,“ vysvětluje podstatu studie Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.
Figurant CETA prochází cestou od bodu nula až k získání všech potřebných oprávnění, licencí a dalších dokumentů k poskytování taxislužby v hl. m. Praha. „Administrativní a ekonomická náročnost celého procesu je dech beroucí. Vedle různých poplatků na úřadech, peněz na cestovné nebo tisku dokumentů a formulářů figuruje hlavní vzácný zdroj, a tím je čas, který celý tento proces zabere. V mnoha případech zbytečně,“ říká Rod a demonstruje svá tvrzení na několika příkladech:
- Figurant CETA musel celkem devětkrát navštívit různé úřady, které se ve většině případech nenacházejí v místě jeho trvalého bydliště. Počet zpátečních cest z místa bydliště do Prahy se vyšplhal na číslo sedm.
- V procesu musel figurant získat následující dokumenty: Průkaz řidiče taxislužby, živnostenský list, s živnostenským listem související registrace na finančním úřadu, zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení a koncesi pro výkon živnosti. Nad rámec těchto úkonů musí splnit test z místopisu hlavního města Prahy a získat osvědčení o registraci vozidla.
- Celý proces se neobešel bez dlouhého hledání informací a práce s desítkami stran dokumentů a formulářů. Do nich vyplňoval dokola pořád ty samé informace, které státní úřady již dávno mají.
- Celý proces není možné obsloužit z jednoho místa ani z jednoho města. Některé úřady je totiž nutné navštívit v místě trvalého bydliště a některé zase přímo v Praze. Někdy je třeba stejné úřady navštívit opakovaně v horizontu několika dní nebo týdnů.
- Celý tento proces zabral figurantovi přes 40 hodin čistého času, které ale musel (i s ohledem na lhůty úřadů) rozložit do 6 týdnů. Přímé finanční náklady na poplatky a jízdenky činily zhruba 2000 Kč.
- Naprosto absurdní je situace, kdy se figurant vedle čekacích lhůt na jednotlivých úřadech musí potýkat s čekací lhůtou na vykonání povinné zkoušky z místopisu Prahy. K té je navíc potřeba mít vystavený průkaz taxikáře na který čekal 5 pracovních dní. Když se dne 23.5. průkazu dočkal, zjistil, že nejbližší termín zkoušky z místopisu Prahy je 16.10.! To je skoro pět kalendářních měsíců. V době vydání tiskové zprávy (22.6.) je nejbližším termínem zkoušky 1. listopad 2018.
Ani po dvouměsíčním úsilí tak není možné požadované povolání vykonávat. „Právě poslední zmíněné zjištění, tedy čekání na povinnou zkoušku z místopisu, pokládáme za zcela neakceptovatelné. Zdlouhavý proces, který žadatele nutí čekat měsíce na splnění nutné podmínky, notabene zcela zbytečné podmínky, je tou nejlepší odpovědí na to, proč jsou pro tisíce řidičů nesmírně atraktivní internetové platformy pro zprostředkování osobní přepravy,“ kritizuje Aleš Rod současnou licenční praxi v taxislužbě. „Překážky, které systém klade zájemcům o výkon povolání, jsou naprosto nesmyslné a v praxi nemají vůbec žádné opodstatnění. Pro narovnání prostředí je třeba celý systém významně deregulovat: Umožnit řidiči, aby mohl začít rychle podnikat, a umožnit spotřebiteli, aby si zvolil službu, která mu vyhovuje. Když zákazník nevěří navigaci, ať si vybere řidiče se zkouškami z místopisu a za tento komfort si připlatí. Ale klást to jako základní podmínku v celém procesu je ve 21. století zastaralé,“ tvrdí Rod.
Výsledky analýzy CETA jasně poukazují na excesivní množství překážek a podmínek v procesu licencování taxikáře, ale také na naprosto nedostatečnou úroveň podpory k jejich překonání. Řidiči podnikající v oblasti přepravy osob chtějí jediné – začít rychle podnikat v transparentním prostředí. Pokud jim to systém neumožní, respektive jim v tom aktivně brání, budou preferovat takové služby, kde je vše možné zařídit za jediný den.
Kontakt pro média:
Ing. Aleš Rod, Ph.D.
ředitel pro výzkum
CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz, z.ú.
Jungmannova 26/15
110 00 Praha 1, Česká republika
Email: ales.rod@eceta.cz
